"Napsal jsem svého Gotze von Berlichingen jako dvaadvacetiletý mladík," pravil Goethe, "a o deset let později jsem užasl nad pravdivostí svého vylíčení. Nic podobného jsem, jak známo, neprožil ani nespatřil, a musel jsem tedy znát rozličné lidské stavy jen anticipací." Pak Goethe dodává tato ještě pozoruhodnější slova: "Když jsem později ve skutečnosti shledal, že svět je takový, jak jsem si jej představoval, omrzel se mi a neměl jsem již chuť jej popisovat. Ba řekl bych: kdybych s líčením světa čekal tak dlouho, až jej budu znát, byla by se z mého líčení stala persifláž."
(Gilbertová, Kuhn, "Dějiny estetiky")
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat